Výplatní termín je snad nejoblíbenějším dnem v měsíci, kdy na účet přijde jistá suma peněz. Napadne vám prohlédnout si svoji výplatní pásku? Víte, co obsahuje? Tušíte, kolik peněz vám spolknou odvody, které musí všem zaměstnancům, kteří pracují na smlouvu, zaměstnavatel strhávat ze mzdy?
„Od hrubé mzdy se odvíjí výše dávek od státu v době pracovní neschopnosti či nezaměstnanosti. Výplatní páska je oficiální potvrzení zaměstnavatele, ve kterém zaměstnanci reportuje kompletní historii a podrobné údaje o jeho mzdě. „Povinnost vydat zaměstnanci takový doklad vychází ze zákoníku práce a legislativa současně stanoví minimální položky, které musí obsahovat. Přesná forma však není dána a závisí zejména na informačním systému, který zaměstnavatel využívá. Proto se mohou jednotlivé položky na výplatních páskách lišit,“ vysvětluje Jana Drotárová, odbornice na osobní finance z Partners Group. Doklad tak obsahuje informace o srážkách ze mzdy, jako jsou odvody do pojišťoven a fondů, nebo zálohy na daň ze závislé činnosti a jiné. Informuje nás io odpracovaných dnech, čerpané dovolené a jejím zůstatku, názvu zdravotní pojišťovny, ve které jsme pojištěni, či o uplatňování, respektive neuplatňování nezdanitelné části základu daně na poplatníka.
Odvody musí zaměstnavatel platit i za dohodáře. Pracuje-li však na dohodu student nebo důchodce, může si uplatnit takzvanou odvodovou úlevu. Potom neplatí z jedné vybrané dohody odvody až do příjmu 200 eur. Pokud jde o živnostníky, ti si placení odvodů musí sledovat sami.
Na základě toho, kdo a jaké odvody platí, může získat i dávky. Obdrží je však jen tehdy, splní-li podmínky pro jejich vyplacení, přičemž každá má stanovené jiné podmínky. V zásadě platí, že čím vyšší odvody pojištěnec platí, tím vyšší dávky má následně nárok. „Ale tvrzení, že lidé si odvody na dávky spoří, není úplně přesné. Sociální pojištění je postaveno na solidárním principu. Znamená to, že odvody se využívají ve prospěch všech, ne individuálně,“ vysvětlila Zuzana Dvoráková ze Sociální pojišťovny. „Pojistné se neukládá pojištěnci na „jeho účet“, ale je součástí jednotlivých fondů sociálního pojištění. Z nich se vyplácejí dávky pro pojištěnce, kteří to potřebují a splňují zákonné podmínky pro jejich přiznání,“ uvedla.
Konkrétní podmínky při přiznávání dávky určuje zákon o sociálním pojištění. Nárok pojištěnce na dávky závisí na tom, na jaké druhy pojištění si odvádí pojistné, a tedy na tom, zda je v postavení zaměstnance, nebo zda je živnostníkem, který například nemá nárok na úrazové dávky ani na dávku v nezaměstnanosti nebo má dobrovolné pojištění. U dobrovolného pojištění je důležité i to, jaký balík dobrovolného pojištění si občan vybral a na jaký druh pojistného odvádí pojistné. A zároveň platí, že zaměstnanec, OSVČ či dobrovolně pojištěná osoba musí ve své kategorii splnit všechny podmínky pro přiznání té které dávky, přičemž podmínky nároku jsou pro jednotlivé kategorie dávek mírně odlišné.
